Cholesterol v lidském těle
Cholesterol je látka steroidní povahy, která je součástí každé naší buňky. Je důležitou stavební jednotkou nervů a některých hormonů. Většinu si ho organismus vyrábí sám, část pak přijímáme ve stravě. Jeho příjem ve stravě zvyšuje hladinu LDL (zlý cholesterol) v krvi, což vede k ateroskleróze.
Podle vzniku se rozlišuje cholesterol:
- exogenní – vnější (čili z potravy)
- endogenní – vnitřní (ten si tělo vyrábí samo)
Příjem
Doporučený maximální příjem cholesterolu u nesportující populace by neměl překračovat 300 mg denně (například 1,5 vejce). Sportovci však kvůli většímu energetickému příjmu souvisejícímu s větším množstvím zkonzumované potravy nutně musí přijímat větší množství cholesterolu a snadno tak – pokud nejsou vegetariáni – překročí uvedený limit. Endogenní tvorba cholesterolu, stejně jako jeho denní potřeba je do značné míry individuální. U zdravých a aktivních jedinců působí i zpětná vazba, která při dostatečném příjmu cholesterolu potravou snižuje jeho produkci v játrech.
Rizika
Zvýšený cholesterol je jedním z významných rizikových faktorů srdečně-cévních onemocnění (tato onemocnění způsobují více než 50 % všech úmrtí v ČR). Problém zvýšené hladiny cholesterolu se přitom týká téměř 70 % dospělé české populace (Studie Post-Monica, IKEM, 2000-2001). Onemocnění charakteristické zvýšenou hladinou cholesterolu v krvi se nazývá hyperlipidemie neboli hyperlipoprotenie (HLP). Jednou z dalších život ohrožujících onemocnění je familiární hypercholesterolemie, která je charakteristická částečnou nebo úplnou absencí receptorů pro LDL částice.
Může být:
- primární (familiární, čili geneticky podmíněná)
- sekundární (získaná, lze ji tedy odstranit)
Konzumace 600 mg cholesterolu denně (3 vejce) zvyšuje riziko smrti o 18 %.[8]
Na základě meta-analýzy studií, které se zabývaly problematikou příjmu cholesterolu z vajec nebyla prokázána spojitost mezi příjmem cholesterolu z vajec a zvýšeným rizikem onemocnění srdce a srdečního oběhu.
Dokonce byla zjištěna klesající tendence výskytu onemocnění srdce a srdečního oběhu při příjmu 1 vejce denně.
V konkrétní studii z roku 2013 bylo použito 4 652 účastníků k měření údajů o účinku konopí na jejich metabolické systémy. Porovnávali neuživatele s bývalými i současnými uživateli. Zjistili, že současní uživatelé konopí měli v krvi vyšší hladinu dobrého cholesterolu neboli lipoproteinu s vysokou hustotou (HDL-C).
Ve stejném roce bylo 700 členů kanadské Inuitské komunity použito k provedení analýzy, že pravidelní uživatelé konopí měli mírně nižší hladiny špatného cholesterolu nebo LDL-C a zvýšené hladiny HDL-C.
CBD a cholesterol
Akademický výzkum dokazuje, že CBD může pomoci zlepšit cholesterol v tělě. CBD snižuje riziko kardiovaskulárních onemocnění. Vyspělé západní země jsou běžně postiženy aterosklerózou, která může vést k srdečním chorobám nebo mrtvici. Tato chronická zánětlivá porucha je spojena s dietou a životním stylem. Zahrnuje progresivní ukládání imunitních buněk, které nesou oxidovaný LDL, také známý jako aterosklerotické plaky.
Často se jedná o fyzickou reakci na poranění výstelky tepen způsobené buď infekčními mikroby, vysokým krevním tlakem nebo nadměrnou přítomností homocysteinu, aminokyseliny. Studie ukazují, že zánětlivé molekuly mohou stimulovat cyklus, který vede k aterosklerotické lézi.
Ve studii na zvířatech provedené v roce 2005 pomohly nízké dávky perorálních kanabinoidů zpomalit progresi aterosklerózy. Nakonec bylo navrženo, že existuje značný terapeutický potenciál pro stavy aterosklerózy. Další studie na zvířatech v roce 2007 ukázala, že CBD má kardioprotektivní účinky v případě srdečních záchvatů.
Nejaktuálnější studie na toto téma, která proběhla v roce 2020 na University of Colorado. Cholesterol interaguje se zbytky mastných kyselin, což snižuje rozpustnost malých částic ve vodě, které by normálně volně procházely. Studie dokázala, že CBD se rozděluje na buněčné membrány, které narušují homeostázu cholesterolu spolu s membránou zahrnující iontové kanálky. CBD ovlivňuje transport a skladování cholesterolu a senzory buněčné energie. Bylo prokázáno, že rostoucí počet lipidových molekul potlačuje zánětlivý proces v poškozených tkání a snižuje citlivost na bolest, která je regulována z periferií těla do centrální nervové soustavy.
V jaké formě CBD přijímat?
Způsob konzumace CBD může ovlivnit, jak rychle se objeví účinky. CBD tablety, olej, je třeba trávit, proto se jejich efekt projevuje pomaleji. Topické krémy, které vstřebáváme pomocí naší pokožky jsou již o něco rychlejší, ale nejrychlejšího efektu dosahují sublingvální CBD kapky, tinktury a inhalace, které lidský organismus dokáže zpracovat v relativně krátkém časovém úseku.
Při užívání kanabidiolu ke zdravotním účelům je nejtěžší úkol zjistit, jaká dávka CBD je ta správná a optimální pro váš organismus. Platí to například i pro CBD kapky, oleje, tinktury, které se většinou dávkují kapátkem. Na našich produktech se snažíme přesně popsat, jak byste měli zvolenou koncentraci CBD dávkovat. Naše doporučení je nepřekračovat 100 mg CBD za den. Ovšem u CBD neexistuje žádná standardní dávka, která by poskytla konzistentní účinek všem lidem.
Nejpřesnější způsob, jak užít CBD, je pravděpodobně výpočtem, kolik miligramů CBD je v daném objemu (tj. 1 mililitr) tinktury. I když některé studie uvádí dávkování u jedinců s velmi vážnými problémy mezi 200-300 miligramy CBD denně, je třeba opravdu začínat u podstatně nižších dávek. 25-50 mg v denní dávce by mělo zcela postačit v začátcích užívání. Sensitivnější jedinci i takovou dávku mohou vnímat jako dost silnou. My jako výrobci CBD sortimentu doporučujeme tedy začít s nízkou dávkou a postupně ji zvyšovat na základě účinků, které zažíváte a pozorujete na svém zdravotním stavu, v závislosti na druhu a intenzitě potíží.
Pro začátek můžete zkusit naše skvělé CBD oleje a kapky!